Požární bezpečnost staveb od roku 2026: Strategický rámec, technologie a nová legislativa

1. Tržní kontext: Bezpečnost jako ochrana aktiv

Globální i evropský trh s požární ochranou vykazuje stabilní růst, což reflektuje posun ve vnímání bezpečnosti. Investoři již nevidí požární bezpečnost staveb jako nutné zlo pro kolaudaci, ale jako zásadní prvek ochrany kontinuity podnikání.

• Globální trh: Očekává se nárůst z 85,06 miliardy USD v roce 2025 na 118,14 miliardy USD do roku 2030 (CAGR 6,8 %) [1]. Tedy pro představu s kurzem z března 2026 by šlo o nárůst z 1,777 bilionů CZK na 2,47 bilionu CZK.

• Evropský kontext: Trh v Evropě by měl do roku 2030 dosáhnout hodnoty 29,76 miliardy USD [2], tedy s kurzem z března 2026 asi 621,9 miliardy CZK.

Nejrychleji rostoucím segmentem je detekce, což úzce souvisí s nástupem inteligentních budov a potřebou včasné identifikace rizik (např. u lithiových baterií).

2. Legislativní milníky 2025–2026 v ČR

V České republice dochází ke zpřísnění kompetencí a technických požadavků. Ty logicky reagují na nový stavební zákon, který nabyl účinnosti 1. července 2024.

• Novela vyhlášky o požární prevenci: Klíčovým dokumentem je Vyhláška č. 467/2025 Sb. [3], která mění vyhlášku č. 246/2001 Sb. Zpřísňuje požadavky na oprávněné osoby zpracovávající požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) a zavádí povinnou digitalizaci dokumentace (elektronické podpisy a časová razítka).

• Technické podmínky a nová rizika: Novela vyhlášky č. 23/2008 Sb. nově definuje standardy pro ubytovací zařízení (evakuační výtahy od 3. NP) a specifické požadavky na navrhování fotovoltaických systémů (FVE). Tyto aktualizace předpisů pro rok 2026 se zaměřují na rizika spojená s instalací FVE a úložišť na sluncem exponovaných místech budov. Zde kombinace extrémních letních teplot a lidské chyby při údržbě či instalaci výrazně zvyšuje pravděpodobnost incidentu. V AVAPS zastáváme přístup, že technologie jsou jen tak bezpečné, jak zodpovědně k nim uživatel přistupuje a jak kvalitní je jejich následná údržba.

3. Výškové dřevostavby: Nová pravidla pro požární bezpečnost dřevostaveb

Od 1. srpna 2025 platí revoluční Příloha K k normě ČSN 73 0802 [4]. Ta otevírá cestu pro stavby s hořlavým konstrukčním systémem až do požární výšky 22,5 metru. Tato svoboda v navrhování je však podmíněna přísnými technickými opatřeními:

• Ochrana nehořlavými obklady (K2 60): Povinnost chránit nosné prvky po dobu 60 minut.

• Aktivní systémy: U staveb nad 12 metrů je povinná instalace EPS a u hybridních systémů nad 18 metrů také stabilní hasicí zařízení (SHZ).

4. Roletové požární uzávěry, kouřové zábrany a clony a standard BS 8524

V oblasti pasivní požární ochrany je zásadním posunem vydání revidované řady norem BS 8524-1 a BS 8524-2:2025 [5] (listopad 2025). Tato norma definuje přísnější metodiku pro aktivní požární závěsy, mezi které patří moderní roletové požární uzávěry i kouřové zábrany a clony.

Co to znamená pro projektanty?

Moderní požární uzávěry dnes tvoří komplexní systémy plně integrované do řízení budovy (BMS), což umožňuje prediktivní údržbu a diagnostiku v reálném čase.

Pro aktivní požární závěsy v EU a ČR je stále primární harmonizovanou normou EN 16034 (v ČR zavedena jako ČSN EN 16034), která vstoupila v platnost v roce 2019. Na průmyslová a obchodní vrata a jejich požární bezpečnost se vztahuje EN 13241. A obě tyto harmonizované normy pro EU čeká do budoucna revize a jejich sjednocení.

Specifika Li-ion baterií: S nástupem lehkých elektrických vozidel, jako jsou elektrokola a koloběžky, se zpřísňují požadavky na požární úseky určené pro jejich dobíjení. V těchto prostorech už nejde jen o uhašení plamene, ale o včasné zabránění šíření sálavého tepla a vysoce toxických zplodin do únikových cest. Inteligentní systémy AVAPS integrované do požárně bezpečnostního řešení staveb jsou v těchto případech klíčovým prvkem, který dokáže v kritický moment rizikový požární úsek bezpečně oddělit.

5. Digitální transformace: 7D BIM

Digitalizace se stává základem pro správu bezpečnosti během celého životního cyklu budovy. Koncept 7D BIM umožňuje transformovat pasivní model na aktivní nástroj:

• Digitální pasportizace: Každý požární prvek má v modelu svůj certifikát a historii revizí.

• Simulace: Propojení s IoT senzory umožňuje simulovat šíření kouře a optimalizovat evakuační cesty v reálném čase.

Shrnutí: Jak tedy udržet krok s vývojem?

Z výše uvedených trendů vyplývá, že požární bezpečnost přestává být statickou disciplínou „papírových razítek“ a stává se integrální součástí digitálního řízení budov. Pro specialisty v oboru z toho plynou tři klíčové priority:

1. Přenastavení odpovědnosti: Nová legislativa a digitalizace (BIM) kladou vyšší nároky na preciznost pro požárně bezpečnostní řešení (PBŘ). Každý prvek v systému musí mít jasný původ a doložitelnou historii.

2. Technologie jako pojistka, ne komplikace: Ať už jde o integraci požárních uzávěrů do BMS nebo specifické hašení elektromobilů, cílem je vytvoření systému, který spolehlivě zafunguje v kritické vteřině.

3. Důraz na provozuschopnost: Klíčem k dlouhodobé bezpečnosti je pravidelná údržba. Kvalitní revize a servis požárních uzávěrů zajišťují, že investice do bezpečnosti nezůstane jen na papíře, ale bude plnit svou funkci po celou dobu životnosti stavby.

Budoucnost požární bezpečnosti staveb v roce 2026 je především o spolehlivé ochraně lidských životů a majetku skrze funkční technická řešení. V AVAPS jsme připraveni být vám v tomto procesu partnerem, který dodává jistotu založenou na zkušenostech z výroby i terénu.

Zdroje a odborná literatura:

• [1] MarketsandMarkets: Fire Protection System Market by Product - Global Forecast to 2030.

• [2] MarketsandMarkets: Europe Fire Protection System Market Size, Share and Trends 2030.

• [3] Sbírka zákonů ČR: Vyhláška č. 467/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci.

• [4] ČSN Online / TZB-info: Nová příloha K k ČSN 73 0802: Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty.

• [5] BSI Knowledge: BS 8524-1:2025 Active fire curtain barrier assemblies - Specification.